Karel Jerie patří ve svých třiatřiceti letech k nepřehlédnutelným autorům současné české malby. Potvrzuje to i právě VYDANÝM KATALOGEM Lovecká sezona.
Jde sice o bilanci částečnou, ohlédnutí za poslední malířovou „pětiletkou“, ale zároveň o přehlídku natolik výraznou, že divák -bez nadsázky - nevyjde ani na chvíli z příjemného údivu. Od malby ke komiksu a zpět Jerie vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění v ateliérech Antonína Střížka a Michaela Rittsteina a zdá se, že to byl právě druhý jmenovaný, kdo vnesl do jeho pláten to podstatné a určující. A sice ohromný tvůrčí elán, živelnou radost z malování plus záviděníhodnou řemeslnou jistotu. A vlastně i spojnici s druhým břehem Jerieho výtvarného díla - s komiksem. V tom se autor realizoval doposavad dvakrát, alby Oidipus Rex a Šifra mistra Hanky (publikovanými v roce 2007). Přičemž ta spojnice platí i opačným směrem: je to právě „komiksovost“, která významně určuje povahu Jerieho malby.
Co to znamená? Pro Jerieho dílo platí s nadsázkou to, co pro dobře napsanou novinovou zprávu: je stručné, jasné, aktuální. Drží se navenek snadno čitelného realismu, i když dějové příběhy, které autor vypráví, mají svůj kořen ve fantastických světech a bizarních vizích.
Krvelační, zběsile vyhlížející houbaři vyrážejí proti zmutovaným houbám, které nechtějí dát svou kůži lacino.
Zestárlí komiksoví hrdinové smutně pošilhávají po svém někdejším mediálním úspěchu. Oživlá zubní pasta řádí uprostřed lesů a likviduje lovce, kteří špatně pečují o svůj chrup...
Hra v postmoderním balení Jerieho bilanční katalog dostal příhodný název. Je to právě vztah lovce a jeho oběti, potažmo ideálu a jeho zašlé slávy, co tvoří jádro autorovy výpovědi. A pak tu je přidaná hodnota: jednak suverénní malířova ruka srovnatelná s virtuozitou třebas zmíněného Rittsteina nebo Káji Saudka, jednak humor a hra v postmoderním balení. Jerie rád odkazuje, cituje, parafrázuje. Figury, které vysílá vstříc různým dobrodružstvím a dramatickým scénám, pracují jednou s mýty a pohádkami, jindy s obrazy z národních dějin, do třetice s ikonami tuzemské i zahraniční popkultury. A rozhodně to není práce povrchní, mělká: portfolio „hrdinů naší doby“, které autor nabízí, je nejen karikaturou, ale taky zrcadlem - stačí se dobře dívat. Ostatně ostrost vidění Jeriemu nechybí: cyklus Velký úklid (z roku 2009) je toho dokladem. Malíř v něm zachytil postavy, které svižnými tahy uklízejí jakýsi prostor. Že by autorská projekce? Zhodnocení dosavadní práce, odmítnutí stereotypu a otevření nových cest? Uvidíme za dalších pět let. Ale rozhodně je v případě Karla Jerieho na co se těšit už teď. *
***
Recenze 90 % Monografie Karel Jerie Texty různí autoři. ArsKontakt, 110 stran, cena 250 korun.
MF Dnes
